Virtuální showroomy, vytištěný dům, výroba vody ze vzduchu. To jsou příklady nedávných českých inovací. K dalším může přispět nová státní politika, která má z průměrné země z hlediska zavádění nápadů do praxe udělat výzkumného lídra. K tomu je třeba více peněz i řada změn.

Celkové české výdaje na výzkum a inovace dlouhodobě rostou. V roce 2019 se blížily dvěma procentům HDP, což Česko v žebříčku OECD řadí na 18. příčku na světě. Ministerstvo financí ve státním rozpočtu na letošek vyčlenilo 37,5 miliardy korun, v příštích dvou letech se předběžně počítá s 38 miliardami ročně. Odborníci se však shodují, že je to málo. V celkových číslech jsme pod evropským průměrem a za lídry zaostáváme. Třeba Švédsko předloni investovalo 3,4 procenta HDP, Izrael dokonce téměř pět procent HDP. „Chceme-li být nadále subdodavatelskou ekonomikou, podpora je asi dostatečná. Aspirujeme-li výš, chceme-li se stát bohatou zemí s ekonomikou založenou na inovacích, tak jistě není,“ hodnotí Ilona Müllerová, místopředsedkyně Akademie věd.

Je si toho vědoma i vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, s ministerstvem financí vyjednává o navýšení peněz v rozpočtu. Kromě toho se jedná i o části financí z Národního plánu obnovy. „Z prostředků Evropské unie by měly na vědu a výzkum být čerpány v letech 2022−2026 mimořádné zdroje ve výši 12,5 miliardy korun,“ uvádí Pavel Baran, první místopředseda zmíněné rady. Cílem je dostat se v roce 2025 na 2,5 procenta HDP.

Lépe než stát se k inovacím staví firmy, jejich vydané peníze do vývoje se od roku 2011 zdvojnásobily. V Česku však chybí rizikové investice a podpora inovací v prvotní fázi. „Chybí tu kultura drobných investorů, kteří pošlou start-upu sto či tři sta tisíc korun. Investiční kultura je v plenkách. Bohužel hodně lidí odejde do zahraničí, aniž by museli. To si stát musí uvědomit a snažit se chytré lidi s nápady udržet,“ myslí si Jan Svoboda, spoluzakladatel fondu Prime Fund, zaměřeného právě na investice do inovací.

Nízká efektivita vydaných peněz

Z analýz výzkumné rady vyplývá, že Česko má málo patentů i špičkových projektů − takzvané excelence. Vázne mezinárodní spolupráce, vzdělávání je zastaralé. Ve výzkumu není moc žen, jejich potenciál leží ladem. „Problém je i nedostačující spolupráce akademického prostředí s firmami. Přikládám to slabé snaze o komunikaci vůči firmám a tomu, že máme málo případů úspěšné spolupráce. Slabiny vidím i v tom, že firmy o programech na podporu mnohdy nevědí, programy jsou byrokraticky náročné a často jen pro specifické a spíše výrobní firmy,“ hodnotí Lukáš Sedláček, zakladatel dynamické vzdělávací platformy pro inovace ELAI.

Problém jsou i chybějící odborníci a v akademické sféře je časté neefektivní řízení lidských zdrojů. Málo firem se v tuzemsku dosud zaměřovalo na vyšší přidanou hodnotu. To se však mění, mezi investicemi dojednanými přes CzechInvest tvořily vloni ty s vyšší přidanou hodnotou dvě třetiny.

Od letoška může podpora vývoje a inovací nabrat novou dynamiku, díky strategickému plánu pro příští roky. Stát se chce více zaměřit na vyšší přidanou hodnotu a na snížení byrokracie, zvýšení povědomí o patentech. Chce motivovat české experty, aby neodcházeli do ciziny. Více žen má přilákat možnost předat a opět převzít projekt kvůli těhotenství či rodičovské dovolené a uznatelnost nákladů na péči o děti. Podle akademičky Müllerové by se měl stát zaměřit i na inovace jinde než v průmyslu. „Bohatší země tvoří významnou část svého HDP službami. Je proto možné, že staneme-li se i my inovativnější a bohatší zemí, budou větší roli hrát inovace jiné než technologické,“ říká Ilona Müllerová.

Pandemie jako akcelerátor

K plánovaným cílům směřuje mimo jiné projekt Technologická inkubace, který letos spustí Czech­Invest. Agentura v rámci něj podpoří přes 300 start-upů. Velký potenciál má i nově vznikající inovační centrum Brain 4 Industry v Dolních Břežanech. Zaměří se na digitalizaci malých a středních podniků a využití umělé inteligence ve výrobě, firmám usnadní vývoj produktů.

Technologické inovace v posledních měsících ovlivnila pandemie. Z průzkumů Asociace malých a středních podniků a živnostníků a Národního centra průmyslu vyplynulo, že téměř polovina firem omezila investice do inovací, v průměru kolem 50 procent. Podle Lukáše Sedláčka krize negativně dopadla na start-upy a firmy, které musely omezit či zastavit činnost. „Když jim neposkytneme pomoc, na rozdíl od zahraničí, pak české projekty, i ty nadějné, pravděpodobně zkrachují, vyklidí pole a my přijdeme o značný potenciální budoucí příjem a další rozvoj české ekonomiky a společnosti,“ podotýká Sedláček.

Stát investice do inovací nekrátil. Jediný velký výzkumný projekt, na který se zatím hledají peníze, je plánované virologické centrum. „O něm již řadu měsíců jedná vedení Akademie věd s vládními představiteli. Z posledních informací plyne, že je zvažována varianta realizace v gesci Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd,“ uvádí Pavel Baran z vládní výzkumné rady.

Pandemie rychle nastartovala inovační aktivity využitelné v boji proti ní. Výsledkem je třeba několik ochranných masek a štítů. Největším úspěchem byl volně šiřitelný model štítu pro 3D tisk od Josefa Průši z firmy Prusa Research, kterého se na světě vyrobily miliony. Síla českých technologií se ukázala i v nanotextiliích. Dvě české firmy − SPUR a Pardam Nano4fibers vyvinuly vlastní materiály, stejně jako roušky a respirátory z nich.

K dalším novinkám vzešlým z covidu patří ultracitlivé PCR testy a testy ze slin firmy Diana Biotechnologies, test k odhalení viru zrakem díky změně barvy z centra CEITEC Masarykovy univerzity, čip pro detekci covidu ze spolupráce Univerzity Pardubice a firmy IQ Structures nebo stěrový set k samoodběru vzorků od Akademie věd a firmy Riocath. Potenciál mají i plicní ventilátor nebo sterilizační čistička vzduchu z ČVUT.

‍